Jdi na obsah Jdi na menu
article preview

Historie

HISTORIE VZNIKU ONKOLOGICKÉHO SDRUŽENÍ V KARVINÉ

    Tak jak to všechno začalo. Slezská Humanita vypravila jeden z autobusů, plný pacientů, jako už několikrát, do Komorní Lhotky - vesničky v Beskydech. Jsou mezi nimi také onkologičtí pacienti. Někteří se znají, většina ne. Autobus zastavuje před hotelem Premiér. Je květnová neděle a je moc hezky. Jsme ubytovány a seznamujeme se. Jde to rychle, odpolední procházka a je nám dobře. Rozcvičky ráno, vycházky do okolí, výšlap na Prašivou, k chatě Ondráš, posezení u Sauny s křenovými chlebíčky a podmáslím a jindy zase bramborové placky, čerstvě smažené přímo pro nás. Seznamovací večírek, přednáška lékařky. Tohle všechno se vešlo do jednoho týdne pobytu.
    Několika z nás, přesněji řečeno sedmi účastnicím, se zdálo málo. Už delší dobu visí na nástěnce onkologické ambulance výzva k založení klubu pacientů. Víme to všechny a tak se pořád častěji zavádí řeč na tuto možnost. V sobotu má přijet lékařka, udělat nám přednášku. Tak jsme se ve čtvrtek vydaly na vycházku do malé zahradní restaurace a dohodly se na tom, že opravdu klub založíme, v sobotu oznámíme naše rozhodnutí lékařce a pohovoříme o podmínkách a jejich představách jak by měl fungovat. Takže po přednášce jsme obsadily stolek před hotelem a domlouváme se. Lékařka naše rozhodnutí přivítala a dohodly jsme se na termínu a místě schůzky, k přípravě založení klubu. Pod svá křídla nás vzala Slezská Humanita, jako jednu ze svých aktivit.
    Poprvé jsme se sešly v červenci roku 2001 a od té doby přibylo postupně třicet členů. Vlastně jsme jen ženy. Na některých schůzkách se objevil i muž, podruhé žádný nepřišel. Začali jsme se scházet nejdříve ve starých darkovských lázních, ale Společenský dům byl příliš vzdálený od spojů na Orlovou a okolní vesnice, odkud přijížděly členky a tak jsme požádaly o možnost scházet se v nových Rehabilitačních lázních v Karviné 8.
    Setkání jsou veselá a na každé se těšíme. Nějak moc se o nemocech nebavíme i když někdy dojde i na výměnu zkušeností s léčbou. Navzájem se podporujeme, když je hůř nebo dokonce zle. Navštívily jsme nově renovovaný zámek na náměstí, poslechly si zajímavý výklad pracovnice Okresního archívu, kam jsme namířily na prohlídku výstavy. Zúčastnily jsme se Dne otevřených dveří onkologické ambulance v Poliklinice. Tato akce přibližuje veřejnosti osvětu v prevenci nádorových onemocnění a konala se ve spolupráci s karvinskou Okresní hygienickou stanicí a MUDr. Vaňkovu - onkoložkou v Poliklinice v Karviné 7. Na pozvání naší lékařky dr. Vaňkové přišla na naší schůzku také psycholožka MUDr. Dostalíková, podruhé jsme se s ní setkaly v zasedací místnosti Zdravého města a další její přednášku plánujeme až na příští rok, snad už budeme mít svou místnost pro tyhle účely.
    Přešla zima a je tu rok 2002. Je nás pořád víc. Mít z toho radost, je z jedné strany absurdní, hlavně když přijde někdo ještě hodně mladý. Ale pro ty, kteří se pravidelně scházejí, je to příjemné. Obnovují se už přerušené známosti ze zaměstnání. Navazují nová přátelství. A jedeme na Rusavu. Na zájezd. Cestou jsme pořídily několik fotografií v lázních Teplicích na Moravě a na Štramberské trúbě.
    Přihlásily jsme se k podpoře projektu Ariadné - tj. program multidisciplinární péče o osoby ohrožené nádorovým onemocněním prsu, prevence nádorového onemocnění prsu, podpora screeningových metod u prevence nádorů tlustého střeva, trávicího traktu a carcinomu plic.Tento je v Karviné garantován OHS Karviná a Onkologickou ambulanci MUDr. Vaňkové. Pozvali nás k projednávání Plánu aktivit města a tak na jejím druhém zasedání jsme se mezi nové aktivity přihlásily. Chodíme cvičit do tělocvičny Zdravotní školy, to pro nás zajistila Humanita.
    A zase jedeme do Komorní Lhotky. Už se známe a ty nové mezi námi nejedou s obavami, jako my před rokem. Dopřáváme si bylinkové koupele a navazujeme kontakt s bylinkovou firmou JUST z Hnojníku. Firma distribuuje švýcarské léčící přírodní produkty. Dvě ze zakládajících členek klubu na tomto rekondičním pobytu chybí. Zuzka zrovna absolvuje další léčbu, manžel ji přivezl za námi. Jsme moc rády a přejeme ji, ať se rychle uzdravuje a příští rok jede také. 31. května zemřela Maruška, zasloužila se hodně o to, aby se činnost klubu zdárně rozvíjela. Rozloučily jsme se s ní v zaplněné smuteční síni. Nezapomeneme.
    Dostaly jsme pozvání k AVON pochodu, který se v Karviné konal poprvé. Je nádherné nedělní dopoledne, koupily jsme několik výrobků určených k prodeji za účelem získání dalších financí na výzkum a prevenci nádorových onemocnění a provoz Růžové linky naděje. Procházíme trasu, je nám moc dobře. Takhle hezky strávené nedělní dopoledne jsme už dlouho nezažily. Na tom jsme se shodly a to ještě nevíme, že má akce pokračování. Protože bločky byly slosovatelné, je tu výhra pro jednu z nás a na další schůzce nás navštíví jedna z AVON Lady a předává výhru. A domlouváme další spolupráci. Takže přijel autobus ke karvinskému Prioru a máme vyhrazený stoleček a připojujeme se k akci. Další akcí společnou s Avonem byl Den sounáležitosti.
    Je nás pořád více a je problém se schůzkami v lázních. Jdou do privatizace a nikdo neví jak to bude fungovat dál. Potřebujeme se někde scházet a tak pořád více sháníme vhodnou místnost. Spolupráce se Slezskou Humanitou také nesplňuje naše představy o činnosti klubu. Projednáváme návrh na osamostatnění. Všeobecně přijatý a za účelem výměny zkušeností a pro radu jedeme za ostravskými Amazonkami. Poradily a nabídly spolupráci. Je zpracován návrh stanov a odeslaly jsme výpověď Humanitě. Jsme jim vděčné za to, že klub vznikl, chceme spolupracovat, ale hlavně si své představy uskutečňovat samy. Jenom bychom jim práci přidávaly a oni mají už tak dost práce a záslužné. Prostě jsme se za ten rok poznaly, víme na co máme, že jsou mezi námi členky, které jsou schopny vést sdružení odpovědně ke spokojenosti všech. Takže využíváme vědomostí ze svých bývalých profesí a zaměstnání a zkušeností, jak jsme je poklusem životem nasbíraly. Poklus životem máme poněkud omezený, ale pořád to jde. S přesvědčením, že jde o dobrou věc, což nám potvrzuje vděk za to, že sdružení je, od děvčat starších nebo více nemocných, jsme přivítaly rok 2003.

Naše nová historie se už bude zveřejňovat na stránkách Zpravodajů.